Mýtus o multitaskingu: kdo si věří nejvíc, filtruje nejhůř

Co studie zkoumaly

Tato oblast stojí na dvou pilířích. Prvním je klasická studie Stanfordovy univerzity (Ophir et al., 2009) v PNAS, která srovnávala kognitivní kontrolu u lehkých a těžkých mediálních multitaskerů. Druhým je longitudinální studie v JAMA Network Open (Nagata et al., 2025), mapující dopady digitálního přetížení na psychickou pohodu.

Lidé s vysokou mírou multitaskingu chybují při filtraci rušivého šumu více než trojnásobně.

Klíčové nálezy

Mýtus o multitaskingu

Lidé, kteří o sobě tvrdí, že multitasking zvládají, jsou v něm ve skutečnosti nejhorší. Chronicky nedokážou ignorovat irelevantní podněty, mají slabší pracovní paměť a potíže s přepínáním mezi úkoly.

Fragmentace pozornosti

Okamžité AI odpovědi a neustálé notifikace trénují mozek na rychlé dopaminové impulsy, což ničí kapacitu pro soustředěnou práci.

Vztah k duševnímu zdraví

Longitudinální data potvrzují, že neschopnost udržet pozornost a digitální přetížení korelují s nárůstem úzkostných a depresivních stavů.

Co s tím v každodenní práci

• Praktikujte bloky hluboké práce: 45 minut, jeden úkol, vypnuté notifikace.
• AI používejte v předem vyhrazených blocích, nikoliv průběžně jako vyrušení.
• Zavřete nepotřebné záložky, než začnete psát složitý text.

Zdroje

Ophir, E., Nass, C., & Wagner, A. D. (2009). Cognitive control in media multitaskers. PNAS, 106(37), 15583–15587. doi.org/10.1073/pnas.0903620106

Nagata, J. M., et al. (2025). Social Media Use and Depressive Symptoms During Early Adolescence. JAMA Network Open, 8(5). doi.org/10.1001/jamanetworkopen.2025.11704